obec Žlebské Chvalovice - chaloupky pod horami,sokol Žlebské Chvalovice

Obec Žlebské Chvalovice měla v minulosti daleko více obyvatel než má dnes a ke konci r. 1945 to bylo více jak 500 obyvatel. V období 2. svět. války byly zakázány taneční zábavy a tak mládež hledala nějakou vhodnou příležitost k pobavení. Pro vesnického kluka byla nejlákavější zábavou hra s míčem a především kopaná. Na většině vesnic nebyla tehdy pro tento účel upravena hřiště jako dnes, hrávalo se na posekaných loukách, i na strništích po sklizni obilí, neboť zemědělská půda byla intenzivně obdělávána a mnohdy se nenašla ani vhodná pastvina pro sportovní vyžití mládeže. To nepochybně vedlo i chvalovickou mládež k získání pozemku, který by trvale sloužil kopané a jak se ze skromných záznamů v obecní kronice dovídáme, je zde zapsáno: "V červenci r. 1944 požádala místní mládež obecní zastupitelstvo o přidělení místa pro fotbalové hřiště. Této žádosti bylo vyhověno a ponechána část obecních pozemků - luk a pastvin pod lesem. Ještě téhož roku bylo hřiště upraveno a začal se hrát fotbal." Uvědomíme- li si, že právě v r. 1944 se blížil konec 2. svět. války, sílil odpor českých vlastenců proti německým okupantům, kdy i v naší obci, ale především v sousedním Lipovci a Licoměřicích byli zatýkáni místní občané a odvlečeni do koncentračních táborů, pak to rozhodně byl odvážný čin místní mládeže. Vždyť v této pohnuté době činnost každého spolku byla terčem a středem zájmu okupantů, zda neorganizuje odboj proti diktátorskému režimu.

Jistěže ani úprava hrací plochy hřiště nebyla snadnou záležitostí, neboť terén byl svažitý a na přesun zeminy nebyly k dispozici takové mechanismy jako máme dnes. Zemina se musela ručně krumpáčem nakopat a převézt na kolečku nebo nějaké káře a nebylo jí málo. Radost ze získaného pozemku byla však veliká a úprava hrací plochy hřiště, sice malých rozměrů, byla rychle provedena, neboť se na ní podílela i řada starších občanů. A tak na podzim příštího roku se již oddíl přihlásil do III. třídy čáslavska. Začátky sportovního klubu byly velmi skromné. První dresy si musel každý pořídit ze svého a to obarvením košile nebo trička na zeleno, další pak hráčům ušila paní Růžena Poláková a byly to fialové trenýrky a bílá tryčka s modrým límečkem a modrou hvězdou na prsou. Kopačky si musel každý hráč opatřit za své peníze. K zápasům na soupeřova hřiště k těm bližším se dojíždělo na kolech, pouze do vzdálených obcí se doprava zajišťovala dodávkovým autem p. Broma z Ronova nebo p. Macháčka ze Starého Dvora. Finanční prostředky na činnost se získávály jednak z místních akcí a to: s výběrem vstupného na hřišti při mistrovských zápasech, pořádáním tanečních zábav, tradiční maškarou a maškarním plesem. V menší míře přispíval na činnost oddílu i okresní výbor Sokola v Čáslavi. U hřiště nebyly žádné šatny ani sociální zařízení. Hráči se zpočátku převlékali v kulturním domě u Horálků, později pak v kanceláři MNV. Umývárna nebyla a tak hráči po odehraném zápase se omyli a osvěžili u některé studny v okolních domcích.

Většina hráčů byla z místní obce. Jan Polák, Bohuslav Kutílek, Antonín a Josef Kutílek, Josef Kroutil, Josef Horálek ze Lhůt, František Linhart z Licoměřic a k 1.7.1946 ohlásili přestup z Ronova n.D. Karel a Josef Spěvákovi a Josef Míšek ze Závratce. Z Licoměřic za náš oddíl začali hrát Jiří a František Šmíd ze Závratce pak Josef Opočenský, Josef a Jaroslav Hlaváček a Václav Pazderka. Postupně pak oddíl doplňovali další: Karel Novosád, Václav Nedvěd, Václav Pekař, Jan Zvolský, Jaroslav Kutílek, bratři Hamsové, bratři Rolencové, Karel Cyprián a mnozí další, čímž se mužstvo neustále doplňovalo.

I v dalších záznamech se v kronice dočítáme nejen o činnosti sportovní, ale i kulturní. V r. 1950 se sportovní klub spojil se Svazem mládeže a v tomto spolku se sdružují všechny působnosti: kopaná, cvičení prostná, divadlo, taneční zábavy a zájezdy. Předsedou TJ byl zvolen Jan Polák z č. 29, spolek měl 24 členů a aktivně spolupracoval jak s místní hasičskou jednotou, tak s MNV při všech slavnostech národního rázu. Oddíl kopané si v letech 1957-58 vedl velmi dobře, vybojoval si postup do II. třídy v kraji Pardubice, dostal diplom čáslavska a za odměnu pak jeden kopací míč a červené dresy pro celé mužstvo. Tím se zvýšila náročnost na dojíždění, neboť tato třída zahrnovala i některé kluby z přeloučska, jako Chvaletice, Choltice, Kojice a Tetov. Nebylo pak snadné ve stížených podmínkách finančního rázu udržet aktivitu Jednoty a v 1. pol. 60. let došlo k útlumu sportovní činnosti. Nemalou vinu na tom měl stále rostoucí odchod mladých lidí z obce do měst a střediskových obcí. Tím se také zhoršovala struktura obyvatel co do stáří. Podle ověřených záznamů měla obec v r. 1954 456 obyvatel, k 31.12.1972 však již jen 295 občanů.

Přesto jsme aktivní činnost Jednoty a tím i oddílu kopané opět obnovili v červenci r. 1971, abychom vyhověli přání místní mládeže hrát za TJ Sokol Žlebské Chvalovice. Po zformování výboru a sestavení mužstva se ujal trenérské činnosti p. Macháček. Do čela TJ byl zvolen p. Ing. Vít Daněk, který tuto dobrovolnou, ale náročnou práci vykonával nepřetržitě do roku 1995. Nastalo opět zápolení s počátečními potížemi. Nebyla výstroj, finanční prostředky a nevyhovující malé hřiště. Byl zde však elán mladých, jisté zkušenosti starších, dřívějších funkcionářů a tradice dobrého fotbalu v naší obci. K tomu také přispělo pochopení MNV i ostatních zájmových složek v obci a především velká podpora OV ČSTV Chrudim. Oddíl jsme přihlásili na podzim r. 1971 do IV. třídy mistrovské soutěže okresu Chrudim. MNV ze svých prostředků zakoupil výstroj a sítě na brány, na rozšíření a úpravu hrací plochy hřiště věnoval další finanční prostředky. Rovněž tak OV ČSTV krom příspěvku na činnost věnoval 30 tis. Kčs na schválenou akci "Z" - rozšíření a úprava hrací plochy hřiště. Nově zvolený výbor vyvíjel silnou aktivitu, podařilo se rozšířit i členskou základnu a k 31.12.1972 měla TJ již 61 členů, hráčů bylo zaregistrováno 27. Na úseku společenské angažovanosti se tak naše TJ stala nejpočetnější zájmovou složkou v obci a podílela se na všech akcí MNV, ať to byla výstavba koupaliště, autobusové čekárny a parčíku kolem, úprava cest a veřejných prostranství, sběr odpadových surovin nebo pomoc JZD při špičkových zemědělských pracech, hlavně však při sklizni obilí. Ročně byly vždy odpracovány stovky hodin a také několikrát byla naše TJ v rámci soutěže vyhlášené ONV Chrudim vyhodnocena a odměněna.

Na úseku sportovní činnosti bylo v r. 1973 dosaženo velkého úspěchu, byl vybojován postup do III. třídy okresní soutěže a v souvislosti s tím i nutnost založení žákovského družstva. Nebyl to úkol snadný, výběr v naší obci byl skromný a proto funkcionáři výboru se museli rozjet do okolních obcí. Díky pochopení rodičů a zájmu těch mladých chlapců se podařilo žákovské družstvo založit. To pak postupem let bylo přeřazeno do dorostenecké kategorie a dnes je dobrou základnou k doplňování družstva dospělých.

Pro úspěšné sportování obou oddílů se nadále projevovala jako nezbytnost výstavba kabin a sociálního zařízení. Za finanční podpory MNV a OV ČSTV Chrudim byla realizace výstavby tohoto zařízení uskutečněna v krátké době. Se souhlasem Lesního závodu Ronov n.D. a rozhodnutím ONV Chrudim odboru vodního a lesního hospodářství byla pro tento účel odlesněna část lesní parcely na severní straně hřiště. S výstavbou v rámci akce "Z" bylo započato v r. 1974 a stavba dokončena v r. 1977.

Nebyly to však v těchto 70. letech jen samé radosti z dosažených úspěchů při budování sportovního areálu. Za dva roky po provedené úpravě a rozšíření plochy hřiště, přišla živelná pohroma ve formě půdního sesuvu. Po třech dnech vytrvalého deště v měsíci červenci 1975 se dostal do pohybu přilehlý svah i s lesním porostem a několikrát se opakující půdní sesuv na hrací plochu hřiště nám na několik let způsobil nesčetné těžkosti, problémy a plno starostí. Na určité období i znemožnil hrát kopanou na vlastním hřišti. Ochotně a bez finanční úhrady, tak jako v předchozích letech při rozšiřování hřiště, nám vyšli vstříc v Ronově n.D. Aby se mohlo opět hrát na vlastním hřišti, byla po nejnutnější úpravě zúžena hrací plocha a regulován odtok vody. Členové naší TJ odpracovali na všech potřebných úpravách tisíce hodin a jedině nezlomná vůle vedla nás k úspěchu. Buldozery po tři roky odstraňovaly stále se sesouvající zeminu z hrací plochy a stále vyvěrající voda byla svedena potrubím položeným přes celou šířku hřiště. Po odbagrování veškeré sesouvající se zeminy byla postupně hrací plocha zpevňována štěrkem a pískem. Odbagrovaný svah lesního porostu jsme potom zalesnili odrostky lesních dřevin, aby narušený prostor byl stabilizován. Teprve v r. 1980-81 byly postupně provedeny konečné úpravy okolí a hřiště oseto travou. Bez poskytnutí finanční dotace od OV ČSTV Chrudim a od ÚV ČSTV Praha ve výši 1/4 milionu korun, bychom nebyli schopni vrátit hřiště opět svému účelu.

Nemalé problémy a finanční těžkosti nám postupem času a tím, že jsme okrajovou obcí okresu Chrudim, začala dělat i doprava hráčů na hřiště soupeřů. Z počátku jsme najímali ČSAD, ale to bylo pro naši pokladnu neúnosné a tak jsme neustále útočili na OV ČSTV v Chrudimi o zajištění a koupi nějakého autobusu. Za účinné pomoci p. Koniga, funkcionáře OV ČSTV se nám podařilo zakoupit v r. 1978 malý autobus Praga RND od TJ Sokol Rozhovice a v r. 1982 pak autobus od JZD Žehušice, který nám sloužil do konce r. 1993. Od 1.5. byl získán novější autobus značky ŠL-11 v dobrém technickém stavu.

Záležitost dopravy i z ekonomického hlediska nám rok co rok působí starosti a je naší největší výdajovou položkou. Ročně najezdíme mnoho kilometrů se třemi oddíly jednak proto, že jsme v r. 1985 založili ještě žákovské družstvo na základě velkého zájmu 25 chlapců z naší obce a okolních vesnic a jednak proto, že značná část mužstev s nimiž v jednotlivých třídách hrajeme, jsou na protilehlém okraji chrudimského okresu.

Hospodářská reforma nás rovněž nepříjemně postihla, vzhledem k vysokému nárustu cen nafty a nehoráznému zvýšení zákonného pojištění autobusu, které během dvou let stouplo ze 600,- Kč ročně na 9 625 Kč. A kde tedy bereme finanční prostředky na udržení sportovní činnosti třech oddílů?
Část finančních prostředků nám dotuje dle počtu členů naší TJ okresní výkonný výbor Chrudim. Větší část pak získáváme z vlastních možností a to: výběrem vstupného při mistrovských zápasech na vlastním hřišti, pořádáním zábav, především tradičního maškarního průvodu a plesu, v minulosti manuelní prací členů TJ na placených brigádách u JZD při sběru kamene z polí, u Lesního závodu pálením klestí a stavbou oplocenek, u stavebních firem úklidem, u obecního ůřadu Ronov n. D. na akci odbahnění protipožární nádrže a v posledních dvou letech získáním sponzorů. Jsou to: za stavební firmu SOSTAF Heřmanův Městec, ved. p. ing. Bulíček, zástupci firmy EREBOS Malé Svatoňovice, stavební firma RUPOL Ronov n. D., ved. p. V. Polák, dále pekařský podnikatel František Čermák z Třemošnice a elektropodnikatelé p. Říha a p. Filka z Ronova n. D.

A jaké jsou naše sportovmní úspěchy? Oddíl žáků hraje mistrovskou soutěž ve III. třídě okr. Chrudim a rovněž tak oba další oddíly, které však v r. 1979 - 80 postoupily do okr. přeboru, kde však jejich působení bylo krátké. Mimo přátelských zápasů, před začátkem každé sezony, zúčastňujeme se různých turnajových soutěží a řada získaných pohárů svědčí o dobré výkonnosti našich družstev.

Skromnou odměnou za dobrou reprezentaci naší TJ je pořádání několika zájezdů. V r. 1982 byl pořádán zájezd na americkou lední revii "Holiday on Ice", v r. 1984 zájezd do Prahy na utkání poháru UEFA Bohemians Praha - Tottenham Hotspur, v r. 1986 to byl třídenní zájezd do Vysokých Tater a jednodenní zájezd pro žáky a jejich rodiče do Babiččina údolí a do Náchoda, v r. 1987 zájezd pro žáky na Konopiště a na Slapy, pro dospělé pak na vinobraní na jižní Moravu, v r. 1992 zájezd pro členy TJ do Litoměřic na Zahradu Čech a v r. 1993 opět zájezd na jižní Moravu na vinobraní. Pořádáním zájezdů sledujeme nejen, aby se naši členové a hráči pobavili, ale aby se i blíže poznali s funkcionáři, kteří se snaží umožnit v naší TJ každému, kdo o to projeví zájem, ať je z naší obce nebo z obcí okolních.

V dobrém vztahu ke sportování v naší obci a v naší TJ svědčí široká členská základna, kdy k 31.12.1993 máme 90 členů.

Přejme si, aby sportovní činnost v naší obci se i nadále v tomto rozsahu udržela, abychom dokázali zdejším rodákům, že i ve vylidněných vesničkách se dá něco dělat, když se sejde dobrá parta.