Hasičský sbor



Historie - podmaňování ohně

Abychom správně pochopili význam dobrovolných hasičských sborů, bude nutné podívat se hluboko zpět do dějin naší vlasti a ukázat si, jak se naši předkové chránili před požáry, jak oheň zdolávali a jaká činili opatření, aby ohni zabránili. Oheň měl pro člověka a jeho hospodářský a společenský život nesmírný význam. Posytoval mu teplo, chránil ho před dravou zvěří, dal mu možnost si připravovat pokrmy, pomáhal mu mýtit lesy a měnit je v úrodná pole, tavit rudu a vyrábět kovové nástroje. Nebezpečí ohně se projevilo v tom okamžiku, kdy nad ním člověk ztratil vládu, kdy se změnil v požár, ničící výsledky lidské práce. Na nízkém stupni vzdělanosti se člověk snažil usmířit si oheň dary a oběťmi, když ale poznal, že toto nepomáhá, začal se spoléhat na vlastní sílu.

Po větším osídlení naší země, vzniku osad a měst se začala rozvíjet řemeslná malovýroba. Příslušníci jednotlivých řemesel se sdružovali v cechy, kterým v dalším průběhu připadla důležitá úloha při hašení. I pro obyvatelstvo těchto osad a měst býval oheň velkým nebezpečím. Nedostatek vody, dřevěné stavby, malé znalosti lidí s požáry, nedostatek hasebního nářadí, to všechno vedlo k tomu, že oheň často zničil celá města a vesnice. Říká se: "Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán." Bylo třeba oheň spoutat ke svému prospěchu.

Aby se zabránilo požáru a do jeho hašení se vnesl řád, vznikaly první stručné směrnice. Boj proti vzniklému požáru spočíval v zamezení jeho šíření. To se dělo hašením sousedních domů pomocí trhavých háků, seker, později byly použity žebříky a vědra s vodou. Teprve v 16. stol. máme zprávu o vynálezu a použití stříkačky a vynálezu sacího ústrojí. První stříkačky byly velice nedokonalé a bylo jich málo. Postupně probíhal vývoj v řádu při hašení a vývoj techniky.

V 19. stol. začíná období organizované dobrovolné požární ochrany. Předchůdcem prvních dobrovolných hasičských sborů byly sbory nucené a placené. Základ nynějšího placeného požárního sboru byl založen v r. 1853 v Praze, kde vznikl sbor o 30 lidech. První pokusy se zakládáním českých sborů dobrovolných hasičů je u nás spojen s datem 1864 a městem Velvary, kde vznikl první dobrovolný hasičský sbor.

zpět

Požáry před založením dobrovolného hasičského sboru

Před založením dobrovolného hasičského sboru ve Žlebských Chvalovicích zdolal oheň hodně domů a budov. Jak obsahuje kronika obce: V r. 1883 vypukl požár, který zničil dům Josefa Hemerky z č. 7, v r. 1894 zničil oheň č. 29, jehož byl majitelem Jan Polák. Již o 7 let později v r. 1901 vypukl v osadě Chvalovice požár, jemuž padly za oběť domy č. 21 Josefa Kosiny a č. 27, jehož byl majitelem Josef Horálek. Největší požár vypukl v r. 1904 ve Lhotce, který zničil 7 domů. A to č. 18 majitele Jana Kutílka, č. 9 Jana Pospíšila, č. 13 Františka Císaře, č. 15 Anny Kutílkobé, č. 17 Josefa Hájka, č. 16 Josefa Nesládka a č. 22 Josefa Čecha. V r. 1909 zničil oheň stodolu Jana Poláka v č. 3.

zpět

Založení dobrovolného hasičského sboru

Zabránit vzniklým požárům a nebo jim předcházet vedlo správu obce a občany obou osad k založení hasičského sboru. Proto byl v r. 1909 založen ve Chvalovicích hasičský sbor s 16-ti zakládajícími členy. V kronice obce je uvedeno doslova: "V r. 1909 zřízen byl v osadě Chvalovice hasičský sbor, jež čítal hned při založení 16 činných členů. Starostou obce při založení sboru byl Jan Polák, rolník z č. 3, kterýžto po dobu 11 let byl předsedou sboru hasičského. Prvním velitelem sboru byl Čeněk Nesládek, hostinský z Chvalovic. Sbor vypraven při založení jednou ruční čtyřkolovou stříkačkou s potřebným množstvím hadic, jedním hákovým žebříkem a úplnou výzbrojí pro 16 členů."

Duší tohoto založení sboru byl starosta obce Jan Polák a hostinský Čeněk Nesládek. Dalšími zakládajícími členy byli Jan Hamsa, Antonín Kutílek, Josef Polák, Václav Šindelář, František Zvolský, Jan Zajíc, Josef Horálek, František Nermuť, František Nesládek, Josef Pospíšil, Josef Rolenec a Vojtěch Řezníček. Prvním úkolem nově založeného sboru byla odborná příprava při práci s technikou proti ohni a první prevence. Nadšení pro práci bylo veliké. Členové sboru pilně cvičili, konali poplachová a pochodová cvičení.

V r. 1910 se již účastnili požáru v obci, který zničil domek č. 36 majitele Josefa Vilíma. V r. 1913 byla obec opět poškozena dvěma požáry a to v domě Adolfa Hercíka č. 6 a Josefa Poláka č. 20. Pak přišel r. 1914. Po atentátu v Sarajevu dochází k vyhlášení mobilizace. Z obce odchází 31 mladších mužů. Velice citelně je postižen i hasičský sbor. Po dobu 1. svět. války je činnost sboru značně omezena. Postupně za prvními naverbovanými odcházeli mladší a starší bratři. Velice těžce se sbor loučil se svými členy a o to těžší bylo konstatování, že někteří se již nevrátili.

Po ukončení 1. svět. války a vzniku ČSR se hasičský sbor konzoliduje a pilně se věnuje zanedbané činnosti.

zpět

25. výročí založení sboru

Dne 20. ledna 1935 se konala Valná hromada sboru dobrovolných hasičů, na níž byly provedeny některé změny ve vedení. Za starostu sboru byl jednohlasně zvolen dosavadní velitel Čeněk Nesládek, velitelem byl zvolen Václav Šindelář, náměstkem velitele Karel Horálek, jednatelem Karel Hercík a pokladníkem Jaroslav Kutílek. Protože tento rok byl 25. rokem trvání sboru, usnesla se valná hromada uspořádat na počest na počest jubilea slavnost. K tomuto výročí byl též založen oddíl žen v počtu 12, skupina dorostenek v počtu 10, skupina žáků k níž se přihlásilo 14 členů a 12 členek se přihlásilo do skupiny žaček. Protože valná hromada rozhodla o slavnostním cvičení, započalo se ihned s nácvikem. Skupinu žaček vedla Emílie Auerswaldová a žačky cvičily se šátečky. Skupinu žáků cvičil Jaroslav Kutílek a cvičení probíhalo se sekyrkami. Dorostenky cvičily pod vedením Růženy Kutílkové se šerpami. Skupině žen velela Božena Šťastná a cvičily s kotouči. Pod vedením Václava Šindeláře cvičili muži se žerděmi, žebříky a stříkačkou.

Dne 16.5.1935 za krásného počasí se zahájila plánovaná slavnost. Zúčastnili se jí i členové z Ronova n.D., Třemošnice, Vinař a Lipovce. Slavnost zahájil velitel Václav Šindelář, Dr. Šereda svým projevem upoutal i mnoho hostů. U příležitosti oslav obdržel Čeněk Nesládek a Josef Kutílek čestný diplom za jejich 25 - letou činnost. Po projevech bylo provedeno cvičení s ruční stříkačkou na obecní domek a slavnost pokračovala nacvičenými ukázkami dětí, dorostenek a žen. Celý program končil taneční zábavou v místním hostinci.

zpět

Činnost dobrovolného hasičského sboru do konce 2. svět. války

R. 1935 - v červnu v ranních hodinách zachvátil požár obydlí v č. 10 Václava Kutílka a dále domek Josefa Blažka. Místní hasičský sbor za pomoci sboru z Ronova n.D. a Lipovce s motorovými stříkačkami mohl za velikého větru pouze chránit okolní domy.
R. 1936-v obci je sestavena civilní protiletecká ochrana pod vedením jednatele SDH Karla Hercíka. Zde plní hasiči poslání znalých a cvičených mužů. Vycvičené družstvo SDH předvádí ostatním družstvům v obci svůj názorný výcvik. V tomto roce přibyli do sboru další 4 členové. Hasičský sbor byl spolupodílníkem na pořádání divadla v obci. 20. prosince 1936 zemřel starosta sboru Čeněk Nesládek.
R. 1937 - na valné hromadě 16. ledna je zvolen do funkce starosty bratr Šindelář. Je utvořen divadelní odbor při hasičském sboru. Vedoucím se stává František Kutílek. 21.3. se hraje další hra "Pro rodné lány." Za spoluůčasti mládeže byla pořádána silvestrovská zábava.
R 1938 - na valné hromadě byly provedeny volby: starosta Jan Kutílek, náměstek starosty Karel Hercík, náčelník sboru Václav Šindelář, náměstek náčelníka Karel horálek a členové výboru František Kutílek, Václav Rolenec, Josef Opočenský a Čeněk Šindelář. Na další schůzi byl jednatelem zvolen František Kutílek a pokladníkem Čeněk Šindelář. Členové SDH se zúčastnili cvičení okrsku v Bousově.
R. 1939 - jako každý rok byl 22. ledna pořádán ples. Byli přijati další tři noví členové. 28.2. na mimořádné valné hromadě jsou schváleny stanovy Hasičské jednoty a proběhly nové volby. Do předsednictva jsou zvoleni: starosta Jan Kutílek, náměstek starosty Karel Hercík, velitel Václav Šindelář, náměstek velitele Karel Horálek, jednatel František Kutílek, pokladník Václav Rolenec. Na místo plánovaného divadelního představení je uskutečněna taneční zábava.
R. 1940 - sbor pořádal 25. února divadelní hru "Zlatý liják." Na pondělí velikonoční uspořádal taneční zábavu.
R. 1941 - v lednu pořádán hasičský ples, již 2. února pořádá taneční zábavu a 23. března je sehráno divadlo.
V následujících letech činnost hasičského sboru musela poklesnout s ohledem na politickou situaci v naší vlasti

zpět

SDH pokračuje ve své činnosti po 2. světové válce

V r. 1946 probíhají opět volby do funkcí sboru. Obsazení funkcí zůstává stejné, do funkce starosty je zvolen Karel Hercík. Je vypracován dvouletý budovatelský plán s výčtem nových potřeb pro sbor. Hasičský sbor uspořádal slavnost předání motorové stříkačky. Ke slavnosti bylo uspořádáno hasičské cvičení žáků, dorostenek, žen a mužů.
V r. 1947 probíhaly různé nácviky s nově zakoupenou motorovou stříkačkou. Je zvolen nový strojmistr Josef Hanzlík. Výbor se rozhodl dát ušít pláště ze zakoupené látky pro 6 členů. Divadelní odbor se přihlásil k hasičskému divadelnímu ústředí.
V r. 1948 zakoupil MNV ze subvencí a vlastních zdrojů dopravní hasičské auto ze Třemošnice, Hasiči přispěli z pokladny částkou 4 tis. Kč. Na tento rok je plánována i oprava hasičské zbrojnice.
V r. 1949 probíhaly volby správních činovníků. Starostou zvolen Karel Hercík, velitelem Václav Šindelář, náměstkem velitele Karel Horálek, jednatelem František Kutílek, pokladníkem Václav Rolenec, vzdělavatelem J. Kroutil, strojmistrem Josef Hanzlík a zbrojmistrem Jaroslav Vojtěch.

zpět

Činnost SDH potažmo MJ ČSPO v letech padesátých

V r. 1950 se začínají provádět reorganizace hasičského sboru. Hasiči uskutečnili s mládeži divadelní hru.
V r. 1951 jsou na valné hromadě schváleny reorganizované stanovy Hasičstva. Dále proběhly volby funkcionářů s tímto výsledkem: předsedou František Kutílek, velitelem Jaroslav Kutílek, jednatelem František Kroutil, pokladníkem Václav Rolenec, zástupce velitele Karel Horálek a referent František Polák. V tomto roce se omladil hasičský sbor a bývalým činovníkům bylo poděkováno a byly jim předány diplomy. Rovněž byli přijati noví členové Karel Spěvák a Václav Kutílek. V červenci byla přijata za členy MHJ i místní děvčata: Růžena Poláková (Kutílková), Marie Radilová (Zvolská), Marie Cypriánová (Kutílková), Miloslava Pokorná (Horálková), Marie Čmelíková (Nováková), Anna Špinková (Petržílková), Emílie Fantová (Petržílková), Marie Šorfová (Macháčková), Miloslava Hanzlová (Poláková) a Marie Jirásková (Zajícová). Tyto ženy se zúčastnily na okresní slavnosti v Golčově Jeníkově a na krajském srazu hasičstva v Ústí n. Orlicí. Tam se útočné družstvo žen umístilo na 3. místě.

V r. 1952 va valné hromadě byli zvoleni noví funkcionáři. Základ výboru se skládal: předseda František Kutílek, velitel Jaroslav Kutílek, zástupce velitele František Polák, referent Václav Kutílek, jednatel Marie Nováková a pokladník Václav Rolenec. V tomto roce se na výzvu okresní organizace zúčastnili hasiči v krajské soutěži ve cvičení se žebříky ve Vysokém Mýtě. Pro toto družstvo byly zakoupeny vycházkové stejnokroje.

V r. 1953 se hasičský sbor zúčastnil na slavnostním cvičení ve Třemošnici. Dne 15. února pořádal maškarmí průvod a maškarní ples. V průběhu roku kácení máje a jiné kulturní akce. Jinak probíhaly teoretické prověrky. Do funkce jednatele byl zvolen Václav Kutílek. MNV přidělil MHJ pozemek na stavbu požární stanice, vedoucím stavby byl zvolen Jan Zvolský. Každý člen se zavázal odpracovat 50 brigádnických hodin. Stavba byla v témže roce zahájena. V prosinci se konaly opět volby s těmito výsledky: předseda František Kutílek, I. místopředseda a velitel Jaroslav Kutílek, II. místopředseda Karel Horálek, jednatel Václav Kutílek a pokladník Václav Rolenec.

V roce 1954 probíhala stavba požární zbrojnice. Byla naplánovaná i oprava vodních zdrojů. Proběhlo 12 praktických a 12 teoretických cvičení. Pořádaly se taneční zábavy a maškarní průvod. Družstvo žen se zúčastnilo soutěže o nejlepší požární družstvo a sice okrskového a okresního kola. Svým výkonem se probojovalo do kola krajského. Tohoto kola se však nezúčastnilo. Do družstva žen byly přijaty: Vernerová (Horálková) Helena, Poláková (Kutílková) Marie a Maláková (Roubíčková) Františka. Družstvu mužů byly ke konci rozděleny pracovní obleky. Při volbách ve výboru nenastalo změn
V roce 1955 byla po dlouhém úsilí dokončena 24.7. požární zbrojnice. Oslava probíhala na velké úrovni za účasti občanů a okolních požárních sborů. Při této příležitosti byli vyznamenáni nejstarší členové a to: V. Šindelář, K. Hercík, J. Kutílek, J. Opočenský. MJ ČSPO pořádala maškarní průvod a taneční zábavu. Při MJ ČSPO bylo založeno družstvo CO.
Rok 1956 probíhal v MJ ČSPO rozladěně. Řešil se problém neúčasti některých členů při práci jednoty. Volby do výboru dopadly takto: předseda F. Kutílek, velitel K. Horálek, zást. velitele J. Šindelář, pokladník E. Petržílková, jednatel V. Kutílek.
V r. 1957 se MJ ČSPO neúčastnila na okrskové soutěži. Kulturní akce jsou pořádány se sportovní jednotou Sokol. Při prosincových volbách odmítá předseda nadále tuto funkci. Po velké diskusi ale funkci přijímá s tím, že mu členové slíbili větší spolupráci.
V r. 1958 se MJ účastnila soutěže s družstvem mužů. Na tuto soutěž probíhaly přípravné nácviky. Opravovala se střecha na požární zbrojnici. Úkoly byly splněny na 40%. Předsedou byl zvolen nadále František Kutílek.
V r. 1959 požárníci pořádali svůj ples. Od ledna pronajímali místnost u požární zbrojnice místní Osvětové besedě. Sbor se rozrostl o nové členky a to: Černíková (Šindelářová) Věra, Zvěřinová (Kroutilová) Emílie, Vamberská (Poulová) Marie, Štroblová (Zvolská) Jaroslava, Jeřábková (Kutílková) Miroslava, Rokosová (Hanzlíková) Marie, Navrátilová (Zajícová) Emílie, Klečková (Kutílková) Hana. Družstvo žen se úspěšně zúčastnilo okrskové soutěže.

zpět

Činnost MJ ČSPO v letech šedesátých

V r. 1960 bylo pořádáno poplachové cvičení v obci. Na něm se zúčastnilo družstvo žen a družstvo mužů. Družstvo žen se umístilo velmi dobře a vyhrálo hasící přístroj. Dále byly prováděny preventivní prohlídky a provedena kanalizace ze sklepa zbrojnice. Po nových volbách zůstává složení výboru beze změn.
Rok 1961 byl na svoji činnost slabší jak v pracovní, tak v kulturní práci . Roční plán byl splněn na 70%. Pro nedostatek finančních prostředků si musí členové svoje příspěvky hradit ze svého.
V následujícím roce 1962 se finanční situace sboru zlepšila. příspěvky se opět hradí z pokladny. Plán roku byl splněn. Sbor se zúčastnil okrskové soutěže se smíšeným družstvem.
V r. 1963 soutěžilo v okrskové soutěži smíšené družstvo. Požární vozidlo je rozbité a neopravitelné.
V r. 1964 byla práce místního sboru velmi dobrá. Plánované úkoly byly splněny. Byla opravena stříkačka, auto se opravit nepodařilo.
V r. 1965 byli přijati noví členové Josef Šindelář, Stanislav Hypeš, Josef Blažek a Jaroslav Kroutil. V požární zbrojnici byl vybudován nový věšák hadic.
V r. 1966 probíhala společně s MNV cvičení CO. Je vyřazena ruční stříkačka.
Práce členů MJ v r. 1967 opět poklesla. Úkoly byly splněny pouze na 80%. Do sboru byli přijati Karel Hypeš a Jaroslav Kutílek.
V r. 1968 se podařilo opravit stříkačku. Zvýšila se aktivita při preventivních prohlídkách. Do sboru byli přijati Jiří Horálek, Miloslav Vamberský a Jaromír Kutílek.
V r. 1969 probíhala reorganizace sboru. Předseda sboru a pokladník podali demisi. Do nového výboru byli schváleni V. Kutílek, M. Vamberský, F. Kroutil, P. Spěvák, J. Horálek, J. Blažek a J. Špinka.

zpět

Činnost MJ ČSPO v letech sedmdesátých

V dubnu 1970 bylo zakoupeno nové požární auto. Sbor vypomáhal i při výstavbě nové vodní nádrže zv. Štůla. Během roku proběhla dvě praktická cvičení. Byla provedena oprava střechy požární zbrojnice. Za zemřelého Františka Kroutila byl zvolen do výboru V. Horálek.
V r. 1971 probíhala údržba požární zbrojnice. Proběhla dvě praktická cvičení na místním hřišti.
Rok 1972 probíhal pracovně. Členové MJ se podíleli na údržbě vodních zdrojů, pracovali na zvelebení obce. Proběhlo 5 praktických cvičení.V březnu zemřel dlouholetý předseda sboru bratr František Kutílek.V listopadu se členové podíleli na likvidaci požáru místního hostince.
V r. 1973 došlo k částečnému doplnění výzbroje a výstroje. MJ se zabývala realizací úpravy vodních nádrží. Pořádala se dvě námětová cvičení. Při volbách byl zvolen nový výbor ve složení: Václav Kutílek, Miloslav Vamberský, Václav Horálek, Karel Spěvák, Jiří Horálek, Josef Blažek a Jiří Špinka.
Rok 1974 byl bohatý na pracovní činnost. Byly provedeny preventivní prohlídky, přednášky pro občany, praktická a námětová cvičení. Bylo odpracováno mnoho hodin na údržbě vodních zdrojů, požární zbrojnice a údržbě techniky a výzbroje.
V r. 1975 proběhlo 6 praktických a 2 námětová cvičení. Společně s TJ Sokol byl uspořádán zájezd. Na údržbě vodních zdrojů a techniky bylo odpracováno hodně brigádnických hodin. Do sboru byli přijati tři noví členové.
V r. 1976 bylo zakoupeno auto na ND pro opravy. Motorová stříkačka je ve špatném stavu. Členové se podíleli na úpravě požárních nádrží. Ve velice špatném stavu je požární nádrž na návsi.
V r. 1977 bylo provedeno odbahnění vodní nádrže na návsi. Motorová stříkačka byla opravena. Devět členů získalo odznak VP III. stupně. MJ se zúčastnila 2x okrskového cvičení. Předsedou sboru je zvolen Josef Šindelář
Výcvikový rok 1978 byl plněn dle harmonogramu. Členové se zúčastnili dvou cvičení, na soutěži, pracovali na svěřené výzbroji a technice.
V r. 1979 proběhla oslava 70. výročí založení MJ, které se zúčastnilo celkem 75 členů, bývalých členů a hostí. K tomuto výročí byla předána čestná uznání za dlouholetou a obětavou práci

zpět

Činnost MJ ČSPO až do roku 1994

V r. 1980 proběhla 2 praktická cvičení. Je započato s opravou požární zbrojnice. Nově zvolený výbor je ve stejném složení. Dále byla provedena úprava požární nádrže Skalník s terénními úpravami.
V květnu 1981 se členové zúčastnili okrskového cvičení. Dále v tomto roce probíhala oprava střechy požární zbrojnice. Bylo odpracováno mnoho hodin zdarma. Z vlastních zdrojů byla částečně doplněna výzbroj a výstroj.
V r. 1982 probíhala generální oprava požární zbrojnice. Na jejím zdárném dokončení se podílel celý výbor MJ. Bylo odpracováno 1500 hodin zdarma. Pro potřeby požárního sboru byl zakoupen traktor.
R. 1983 probíhal v duchu závěrečných úprav ve zbrojnici. Z provozu bylo vyřazeno požární vozidlo.
V r. 1984 proběhly oslavy 75. výročí založení sboru. Práce MJ se zaměřila na drobné opravy ve zbrojnici, na údržbu techniky a vodních zdrojů.

Od r. 1985 probíhala činnost ve stejném duchu. Členové zajišťovali preventivní prohlídky obytných a hospodářských budov, starali se o údržbu požární zbrojnice, techniky, výzbroje a výstroje. Pracovali na úpravě vodních zdrojů a úprav v obci. K 80. výročí založení MJ byla uspořádána okrsková soutěž na místním hřišti. Soutěže se zúčastnilo 10 družstev. V kategorii nad 35 let naše družstvo zvítězilo. Na valné hromadě dne 15.12.1990 byl zvolen starostou bratr Josef Blažek. Sbor se rozrostl o čtyři nové mladé členy. V r. 1992 vystřídal ve funkci velitele dlouholetého pracovníka Miloslava Vamberského Jiří Horálek ml. Do sboru byli přijati noví členové.

Toto byl stručný přehled historie a současnosti SDH v MJ Žlebské Chvalovice do roku 1994. Je patrno, že členové tohoto sboru byli a jsou aktivní silou dění obce.
Události v historickém přehledu jsou při výběru považovány za významné. Nevystihují úplně činnost sboru. Většina činností se rok od roku opakuje. Je tedy nutné do stručných údajů promítnout i všední život. Práce sboru byla vždy poznamenána velkou obětavostí.

Do dalších let přejeme sboru hodně zdaru a úspěchů v jeho činnosti

zpět
Na úvod